Červenec 2011

Everyone is different inside

14. července 2011 v 21:12 | Ambar
Dlouho předlouho. Tak jsem si řekla, že bude, aby se neřeklo, že nebylo.

Vlastně mi blog chybí, jen už nemám takovou potřebu se do něj aktivně zapojovat. Nemyslete si, cizí blogy čtu téměř denně, sleduji dění na Srdci blogu, dokonce jsem si přečetla svůj internetový deníček až od úplných počátků, a to vzhledem k tomu, že zprvu jsem přispívala opravdu často, nebyla záležitost na půl hodiny. Ale něco jsem si z toho odnesla. Chvílemi mi bylo do pláče, chvílemi do smíchu nad mou vlastní minulostí. Ať už to bylo mým dětinským myšlením, anebo narovinu pitomostí, s kterou jsem tehdy konala to, co jsem konala. A nejsmutnější (či nejvtipnější) je, že se nejedná o události zas až tak staré, obvykle něco málo přes rok. Jeden jediný rok.

Jo, je mi jasný, že si to Kájo, Pepo, Verčo, Maru, Gábi a možná i někdo další čtete. A co jako.

Můj život zatím plyne tak nějak rovnoměrně, bez větších zvratů (a zvratek). Občas si zabrečím, občas zasměju, občas opiju, občas (ale to spíš zřídka) zajdu na brigádu a občas třeba do divadla, na nákupy, do čajovny či někam jinam. Opomenout nemůžu ani mekáč, kde trávím čím dál více času (hmpfff..).

Čas ubíhá, špeky rostou, peněženka chudne a mozek jakbysmet. Ale nemůžu říkat, že bych snad byla nešťastná. Nejsem, a kdybych náhodou byla, můžu si za to sama. Až na rozvádějící rodiče mě žádná druhá osoba neomezuje, nezraňuje, či tak něco, anebo alespoň ne vědomě, to spíš já jí. Promiň Bety.

A tady jedna rok stará práce z informatiky. Předem říkám, že jako nic moc, šlo jen o to, naučit se používat nástroj lasa v photoshopu. Aby to ale nebylo tak obyčejné, snažila jsem se v tom najít nějakou myšlenku, nebo alespoň myšlenčičku, jednu malou, ubohou. Everyone is different inside - každý je uvnitř jiný (na korektnost mé angličtiny radši nekoukejte). Snad to ta fotomontáž dobře zachytila ;)




Vaše Ambar.
Držte pěsti, ať se ukážu ještě někdy znovu ;)
(Jo, mrkající smajlík jsem si teďka oblíbila)