Nenařkávejte mě že neplním sliby. Já je plním. Jen mi foťák spadl do záchoda, já tím dostala epileptický záchvat a spláchla ho (se vší vervou), kabel od foťáku mi překousal lední medvěd který šel náhodou kolem a ten bratrův si půjčit nemůžu protože se na něm obvěsil, a pod jeho stošedesátidevíti kily se trochu protáhnul, prodloužil, a teď se mi nevejde do pokojíčka i kdybych ho sebevíc smotala. Nojo. Ambar se nedá věřit. A ledním medvědům také ne. Nejdřív něco slibují a pak nic. Ale oni za to nemůžou. Takhle brzy po probuzení ze zimního spánku jsou krapet omámení, no. To je toho.

No a to je ona. Slibovaná paní Chládková. Manželka pana Chládka. Anebo podle velikosti spíš maminka. Ale podle culíčků zas dcera. No, neřešmě to.
Bílou předlohu jsem získala za 20 obalů od výrobků Kinder, a za pomoci akrylových barev, lihového fixu, hýbacích očiček, knoflíků, vlny a drátku vzniklo prosím toto. Je to Chládek druhé generace, což znamená, že je jak už jsem zmínila větší (16 cm), a s výbavičkou, ke které jsem se ještě nedopracovala. Je to kytička, cedule a mobil, které jdou vyndavat a zase zandavat do rukou. Nejdřív by se ale hodilo je pomalovat. A to jsme opět u té lenosti :)
P.S. Design?! Chachá, tak to si ještě počkáte. V hlavě je nápad sice už konkrétní a úplný, na papíře ale jedno velké nic. Snad někdy příště. A nebojte, na krabičku jsem nezapoměla. V neděli, ano? Díky za podporu (mé lenosti).
Slunečný víkend přeje Ambar


Jéj, ta je roztomilá;) Já už tu určitě taky někde mám těch 20 obalů, ale ta lenost... je najít, a odeslat na pošlu, hrozný tož to je semnou;D jak to tak vypadá, tak to dopadne jako minule, že na to uplně zapomenu, a vzpomenu si pak na to, až ta soutěž zase skončí.. njn celá já;D