close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Nepřehledná

22. února 2010 v 19:49
Aah, dneska mám toho na srdci tolik, že se obávám, že kdybych na vás měla vyplivnout všechno, působil by tento článek velmi chaoticky. Až ošklivě chaoticky. V mozku mi ale chybí jakýsi smysl pro systematičnost a hierarchii, kvůli čemuž nedokážu rozpoznat hodnoty nadřazenosti jednotlivých myšlenek, navíc jsem díky háčku na zadní kapse mých nových zelených kalhot navěky přišpendlená k točícímu křeslu, takže se zde holt smiřte s určitým nepořádkem a pokuste se ho tolerovat.

Hned na začátek bych chtěla zveřejnit poznatek, že můj blog pomalu, ale jistě přestává být deníčkem s kapkou umění, která má skápnout jednou do roka, nýbrž výtvarným blogem s občasnými útržky kratších textů. Teď se ale nabízí otázka, zda je to tak dobře... Dalším bodem programu je chmurná informace, že NIC nestíhám. Sobotu jsem celou proflákala, a v neděli pak i přes velkou snahu nic nedohnala. Což mi připomíná, že sobotní večer jsem strávila v divadle na představení, na kterém jsem jen tak mimochodem byla o den dříve se školou, takže popisovat ho tu již nemusím. Co ale následovalo a třída neshlédla byla výherní tombola. Ceny byly věcné i zážitkové, vždy ale každopádně vtipné a ponoukající brát je s jistým nadhledem. Mezi věcnými byly např. ponožky a místo zážitkových humorné scénky (výherce seděl na speciélním křesle). To bych samozřejmě ale nebyla já, kdybych něco vyhrála :) Alespoň na raut jsem pak mohla jít. Divadlo totiž slavilo 60. výročí vzniku, a tak připravilo takovýto nadstandartní program. Rautík byl vynikající, ale jaksi malý. Respektive velký, ale ne pro sál dvou set lidí, navíc když jeden z nich (můj bratr) žere za padesát (použila bych kultivovanější slovíčko, ale obávám se, že v tomto případě by nebylo dosti definující). A co bych zde chtěla zmínit na konec je velký dík vám všem. Za ani ne týden dostalo mé blogování nový nádech a smysl, navíc když je tu někdo, kdo k tomu napíše lechtivé komentáře a pak taky někdo, kdo se díky tomu prvnímu někomu zlepšil (alespoň doufám) v psaní i kreslení. Ách, a to už je asi vše, veškerá témata vyčerpána, tatík navíc konečně vyslyšel mé prosby a pomůže mi s odháknutím se.
Báj báj...
Vaše (nepřehledná) Ambar
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama