Psát si blog je smysluplné. Můžete to nepřeberné množství informací vážících se k dennímu datu shrnout do článku, a tak si uvědomit, co že se to vlastně stalo. A nakonec vyvodit závěr negativního či positivního postoje. Můžete sem psát emoce a zážitky právě prožívaného dne. A to je právě ten problém. To slovo >dne<. Během dne se sejde mnoho důležitých situací, ať je vnímáme se smutkem či s radostí, plni zklamání či nadějí, vždy je prožíváme velice silně a výrazně. Ovšem až večer přijedeme domů a sednem za počítačový stůl, jsme schopni reálně popsat jen asi poslední prožívanou půlhodinku, ostatní emoce se už vytratily, takže teď bych vám ledatak pověděla, že jsem nesmírně šťastná, protože zuzule konečně obnovila blog, a taky protože mi odpadla hodina klavíru (resp. jsem byla suplovaná, ale ta učitelka mě hned po čtvrt hodince vypustila... pffff!). Ale že se během dne odehrálo spousta zajímavějších a duležitějších věcí, to už mě nezajímá. To je již (dávná :D ) minulost. Takže nadpis článku zní >Šťastná<. Respektive >Momentálně šťastná<. Ach ano, to slovíčko je tam MOC duležité. Vím totiž, že dnešní den patřil rozhodně k těm horším. Ale to už mě TEĎ nezajímá.
Vaše (momentálně šťastná) Ambar

