Na tváři se mi rozjel veliký úsměv. Blogový úsměv (a z pusy se mi začaly sypat písmenka...). Na všem špatném je něco dobrého. Opravdu na všem. A někdy je to něco větší než to původní něco. Což matematicky sice nejde, ale my jsme přece ve světě blogovém. A toho, že jsem vyměnila důležitý úkol z matiky za nicnedělání u počítače nakonec ani malinko nelituji :) Stačilo si najet na tuto stránku. Ano, jsem tam. Políčko o velikosti 9 krát 45 pixelů je moje. Jenom moje. Jak jsou ti lidé sobečtí, že? Ale proč nedat najevo emoce... P.S. Něco vám asi dlužím. Vysvětlení nadpisu. Čekáte blogově šťastná? Ne ne, kdepak. Něco nám ho tu zneutralizovalo. Uživatelné nejnovější verze Internetu Exploreru si jistě začínají rvát vlasy. To písmo! Velikost 30 pixelů, zarovnání na střed, zvláští, že? Ti lidé asi umí kouzla... A nebo spíš blog. V nastavení mám dvanáctku...
Vaše (blogově neutrální) Ambar


http://klarastudlarova.blog.cz/